Když v roce 2004 vyšla akční střílečka Far Cry, vyvolalo to značný rozruch. Hra totiž oplývala nebývale krásnou grafikou, v kombinaci s volností šlo o pecku. Nyní Ubisoft Montreal vydal pokračování – Far Cry 2.
Ve Far Cry 2 začínáte výběrem postavy, poté už letíte na černý kontinent (ne, Amerika to není…). Do válkou rozohněné africké země se dopravíte letadlem, z letiště vás už však veze docela příjemný chlapák s džípem. Přesto, že se kromě otáčení hlavou, nemůžete hýbat, už se můžete kochat krásnou Africkou krajinou.
Váš úkol v Africe je jednoduchý, zabít muže zvaného „Šakal“, který rozdával zbraně znesvářeným stranám, stejně jako Santa Claus na vánoce rozdává dárečky dětem. Plány vám však zhatí malárie, takže putování za zabitím Šakala může začít Grafická stránka hry je vskutku výborná, navíc je znát, že je engine dobře optimalizovaný, takže i na slabším stroji se můžete kochat krásnou krajinou. Dobrou zprávu tu mám však také pro tzv „hrubé ničitele“, kterým nevadí, pokud něco hoří nebo vybuchuje. Rozžhavená Africká krajina dokáže za pár okamžiků nádherně vzplanout pod náporem vašeho plamenometu. Mnohdy dokonce dostanete za úkol zničit něčí sklad či příbytek.

Ve Far Cry 2 máte 100% volnost, nepřátele si můžete libovolně obcházet, pokud tam není skála, avšak podotknout musím, že všemi opěvovaná volnost se neblaze projevila na zábavnosti produktu. Na rozdíl od konkurenčního Crysis: Warhead si můžete užít neuvěřitelnou volnost, avšak brzy na vás dolehne mocný stereotyp, který byl v Crysis: Warhead ZNATELNĚ v menším měřítku. Ve Far Cry 2 hraje určitou roli i diskuse, získáváte nové přátele, chodíte si říkat o úkoly, avšak žádný S.T.A.L.K.E.R. hadr nečekejte, protože tady nemáte možnost vybíraní odpovědi, jediné co tedy v rozhovorech děláte je stlačování písmena [E] a přijímání úkolů.

Ve Far Cry 2 hraje roli také vylepšování zbraní, kupování zbraňových manuálů a kupování zbraní. Nesmíte však od toho čekat nějaké zázraky, prostě sednete ke starému počítači a koupíte požadovanou věc. Zbraně můžete samozřejmě také jednoduše sbírat od mrtvých nepřátel, ale jaképak to je překvapení, když se pak sebraná zbraň zasekne…Proto je lepší si jí koupit a brát si ji ve skladu, koupit požadovanou zbraň stačí jen 1x, poté si jí tam můžete kdykoliv znovu sebrat.
Platidlem jsou zde diamanty, které buďto dostáváte za úkoly, nebo nalézáte v černých kufřících pomocí GPS, přičemž pátrání po nich je opět stereotyp. Výbavu vám tvoří nejrůznější zbraně, od mačety přes AK-47, až po např. plamenomet. Zbraně se však odemykají postupně, což alespoň tvoří motivaci a poskytuje důvod ke hraní dále. Ve vaší výbavě však nesmí chybět věci jako mapy, GPS, dalekohled nebo injekční stříkačky na léčení. Z vozidel můžeme jmenovat několik druhů jeepů, civilních vozidel a obdobných vozidel… Pokud by se vám auto „porouchalo“, například při nepřátelské střelbě, lze ho snadno opravit. Stačí, aby váš charakter přistoupil ke kapotě a začal se v tom „štérovat“ a po chvíli ejhle! Auto jezdí jako nové. Některá vozidla mají namontovaný i kulomet, což však ve hře pro jednoho hráče moc nevyužijete, protože nemůžete řídit a zároveň střílet. Možná to je škoda, že chybí možnost nastavit střílení za jízdy, ovšem vyčítat to jako mínus to nemůžeme, protože některá vozidla nejsou na tuto situaci vůbec stavěná, navíc to přidává na realitě. Cestovat můžete také autobusem, ale opravdu to není nasednutí a vyhlížení si z autobusu, dojdete prostě na autobusové stanoviště a teleportuje vás to na jiné, což je odfláknuté a nějaké jiné řešení by bylo jistě příhodnější.

Každopádně atmosféra celé hry je výborná, krásné bushe za Africké hudby dokážou naladit a nahodit atmosféru Afrika hadr. Hlavní menu je stylově uděláno jako ošoupaný deník.

Dalším pěkným prvkem jsou animace, jako již zmíněná oprava auta, nebo animace léčení. Pokud jste zraněni a dokážete uniknout do bezpečí, nezbývý vám nic jiného než morbidně vytahat kulky ven, vpíchnout si nějaké „dryjáky“ a hupsnout zase do boje.

Nedostatkem hry je jistě umělá inteligence, která by se dala nazvat demencí. Vojáci se sice snaží obcházet vás a skovávat se, avšak jaké to je pak překvapení, pokud přejedete člena hlídky a ten druhý stojí a čeká až vytoupíte z auta. Když vystoupíte, stejně ale nezačne střílet, nejdříve na vás civí, pak něco řekne a za těch několik desítek sekund si uvědomí: „Sakra on mi přejel kolegu!“ a zčista jasna na vás vypálí první salvu. Tyto výpadky však nejsou nijak ojedinělé a všimnout si jich můžete již v začátku hry. Když například testujete kulomet a to se jim asi nelíbí, nechají vás předtím ještě tam chodit, pak vás v klidu nechají zasednout ke kulometu a když začnete pálit například do vzduchu, zase tu je ta doba, kdy na vás civí jak „knedlíci blbouni“ a až po těch několika desítkách sekund vás zasypou salvou olověných dárečků.

Zmínit se ještě musím o přesnosti zbraní a síle protivníků. Bohužel musím říct, že toto Ubisoft nedodělal, protivníci vydrží až moc a granátomety jsou neúnosně přesné. Jak jistě víte, se vzrůstající vzdáleností cíle od střelce granát více zanáší, avšak ve Far Cry 2 to není, což jde proti tvrzení Ubisoftu, že je hra nadmíru reálná. Opomenout nemůžu ale také další nedostatky, hodně velký nedostatek tvoří respawnování nepřátel, které znepříjemňuje život tak, že někam jedete, vystřílíte si cestu, a když se tam po chvíli vrátíte, jsou tam noví nepřátelé. Když se k tomu pak také přidá to, že abyste zabili jednoho nepřítele vypotřebujete takřka celý zásobník(pokud nejste hardcore hráč a nestřílíte na hlavy), štve to pořádně.